|
Ačkoliv
jsem mezi kopečky Českého středohoří vyrůstal, na nejvyšší
vrchol Milešovku se dívám z kuchyně a na okolní kopce jsme
často chodili na výlet, přes hledáček fotoaparátu jsem se
na zdejší krajinu začal dívat relativně nedávno. Pod svícnem
bývá největší tma. Impulsem pro mě byl až článek pro
magazín Koktejl o Milešovce a unikátní meteorologické
stanici na jejím vrcholu. Od té doby vnímám České středohoří
úplně jiným pohledem.
Nejde vlastně o pohoří v pravém slova smyslu. Alespoň ne
tak, jak lidé vnímají třeba Krkonoše nebo Krušné hory.
Vulkanickou pahorkatinu na severozápadě Čech, která se táhne
v délce 75 kilometrů, vnímají místní spíše jako skupinu
roztroušených kopců, mezi kterými žijí. Nejde ostatně o
žádné velehory. Krása Českého středohoří spočívá v něčem
jiném. Najdete zde jedinečné geologické útvary a stepní společenstva s bohatou
faunou a flórou. Svou polohou otevřenou k jihu a teplým
a suchým klimatem se České středohoří stalo útočištěm
nejnáročnějších druhů rostlin řady významných společenstev,
např. skalních stepí, kamenitých sutí, teplomilných hájů
a orchidejových luk. Divili byste, že je tady tak krásně?
|
