Projíždíme úbočím úrodného svahu, který se od severu k jihu v délce zhruba padesáti kilometrů táhne od Dijonu po Beaune. Každý volný metr zdejší půdy je osázen vinnou révou. Nekonečné řádky vinic vedou oči krajinou jako zelené nitky a jen občas narazí na starobylou vesničku nebo prašnou stezku, sloužící místním vinařům. Vinice jsou pro ně tak cenné, že maximálně šetří místem a révu vysazují až téměř ke krajnici silnice a s malými mezerami mezi řádky.
Cestu podél slavných vinic lze na kole projet za jediný den, ale určitě by nebyl problém ji protáhnout i na týden. To v případě, že budete pečlivě přijímat pozvání každého vinaře k degustaci jeho vín. Členové Bratrstva rytířů koštýře, kteří z nedalekého zámku Clos de Vougeot propagují burgundská vína po celém světě, by jistě doporučili druhou variantu, jenže my necháváme vinice brzy za sebou. Jednak by byla škoda zúžit Burgundsko do několika skleniček lahodného vína, a pak známe jeho zrádnou moc. Nohy ztěžknou a kopce se stanou nekonečnými.
Po Burgundsku jsme mezi 22. a 28. červencem 2006 najezdili v sedlech našich kol celkem 350 km. Pro dovolenou na kolech a se stanem v brašnách můžeme tuto destinaci vřele doporučit. V případě zájmu rádi poradíme, stačí se ozvat.