Pavel Kalouš
(narozen 1984)
Ti šťastnější
jsou ke svému koníčku předurčeni, my ostatní si k němu musíme
najít cestu tak trochu náhodou. Fotografováním jsem se začal
vážně zabývat před sedmi lety, když jsem ze skříně vytáhl
starou Prakticu BCA. Napadlo vás někdy, proč vlastně znovu
a znovu přikládáte oko k hledáčku a mačkáte spoušť? Sám
pořádně nevím. Možná mám rád pořádek a fotogalerie z
mých cest mi pomáhají třídit vzpomínky. Možná mě
fascinují technicky dokonalé fotky, které se na mě každý den
valí ze všech stran. Jedno však vím jistě: pocitu, který prožívám,
když se mi podaří opravdu krásný snímek, se nic nevyrovná.
Neláká mě dokumentární, reklamní nebo experimentální
fotografie. Baví mě cestování a zachycování všech krás
světa. Chci zachytit okamžiky, obrazy a barvy, které jsou
jedinečné a už se nikdy nebudou opakovat. Nepřestává mě
fascinovat, jak rozdílné emoce umí vyvolat stejné místo v
rozdílném počasí. Zní to možná pateticky, ale mám
pocit, že to mé zálibě dává smysl.
Na svých soukromých a pracovních cestách jsem zavítal téměř
do všech koutů Evropy. Kráčel jsem po norském ledovci,
nocoval jsem na Bohem zapomenutém ostrově na západě Irska, na
kole jsem projel Burgundsko, škrábal se na nejvyšší vrchol
slovenských Roháčů a v Dortmundu mi běhal mráz po zádech,
když desetitisíce německých fanoušků zpívali svoji hymnu před
fotbalovým utkáním s Polskem.
Rád o svých zážitcích vyprávím, a právě proto často publikuji
v různých cestovatelských magazínech. Mé články a
fotografie můžete nepravidelně vidět například v časopisech
Koktejl, Travel Digest, Outdoor nebo Cykloturistika.
Od stařičké, ale spolehlivé kinofilmové zrcadlovky Praktica
BCA v kombinaci s několika objektivy značky Praktica a Zenit,
jsem v březnu 2007 přešel kompletně na digitální systém. V
brašně Lowepro teď nosím zrcadlovku Canon EOS 400D s
objektivem Sigma 17-70/2,8-4,5 DC Macro. Dodnes mám sice
pocit, že s mým Canonem ještě občas trochu bojuji, ale po více
než 10 tisících snímcích začínám mít dojem, že se ve mně
jen občas probudí mé druhé (puntičkářské) já.
Fotografování je mé hobby a nic na tom nehodlám měnit. Vím,
jak těžké je být profesionálním fotografem, a nerad bych přišel
o své iluze. Vystudoval jsem sociologii na Univerzitě Pardubice
a nyní se snažím zdárně dokončit magisterské studium mediálních
studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Pracuji
jako sportovní redaktor Lidových novin a jako zpravodaj jsem
prožil i fotbalové mistrovství světa v Německu (2006) a
mistrovství Evropy v Rakousku a Švýcarsku (2008).
|
|

V soutěsce řeky
Acheron v severozápadním Řecku. Září 2007 |